Muzeum Loutek Plzeň

Jedním z výchozích motivů architektonicko-výtvarného řešení je podchycení a vyjádření civilnosti, obyčejnosti a v raných počátcích insitnosti, který je charakteristický pro fenomén loutkového divadla.
Presentujeme zde dnes již muzeální sbírku jak historických, tak i soudobých loutek a scén – svébytných artefaktů – které ve svých počátcích stály na okraji kultury historických center. Byly součástí poutí, cirkusových produkcí, hospodských sálů – jak dokládá historiografie vlastní expozice.
Materiálové řešení vychází z původních přírodních materiálů doplněných charakteristickou barevností, patinou, dekorem s využitím soudobých skleněných konstrukcí, které jsou maximálně potlačeny a mají pouze ochranou funkci.
Expozice musí být živá. tj. v jistých fázích muzeální expozice oživne, rozpohybuje se, změní osvětlení a je doplněna autentickými ruchy, zvuky, záznamy.
Pro vlastní expozici využíváme několik charakteristických principů užívaných v loutkovém divadle:
- vlastní repliky historických divadel
- prostorové vitríny samostojné – skupiny loutek s replikou původního pozadí
- soklové vitríny lepené – skupiny loutek s dobovými dokumenty
- stěnové vitríny s víceplánovou instalací rozšířenou o skleněné niky
- instalace na pódiích se skleněným zábradlím
- instalace scénického interiéru s rekvizitami

Koncept řešení Novákova divadla:
- důmyslným mechanismem je umožněna postupná změna scénického pozadí spolu s příslušnými loutkovými celky.
- měněno je scénické osvětlení
- zvukové efekty.

Dynamická světelná dramaturgie expozice je doplněna o interaktivní prvky.