Karel IV. - císař z Boží milosti

Architektonicko - výtvarné řešení respektuje veškeré limity barokní obrazárny a proto je expozice důsledně vložená.

Úvod do expozice (Schodišťová chodba) tvoří výtvarně pojednaná pohledová dominanta, zároveň je však tento sál především klidovým prostorem s odpočinkovým zázemím. Předpokládáme jen omezenou instalaci exponátů.

Do nástupní části expozice (Sál 1) je situován kontemplativní chodbový prostor šíře 2,20 a délky 20,5 metrů, který je tvořen stěnovými konstrukcemi s úzkými zářezy, které vytvářejí průhledy na jednotlivé části instalace, zároveň umožňují i průchod. Stěny jsou pojednány patinovaným hliníkovým plechem v autorském výtvarném provedení. Kontemplativní prostor má vlastní výraznou světelnou atmosféru. Vyvrcholením této části expozice je stupňovitá plocha s pohledovou dominantou hlavního exponátu.

Následující zrcadlově obrácený prostor (Sál 2) je s předcházejícím sálem propojen křížovým nástupem, který je akcentován průhledovou expoziční stěnou. Typové vitríny z výstavního fundusu Pražského hradu jsou aplikovány jako solitéry na charakteristických konzolových soklech a nebo budou sdruženy v objektu „centrální tomby“. V čele sálu je uvažována instalace manuskriptů, která je doplněna počítačovou prezentací iluminací („elektronická knihovna“). Na expozici manuskriptů navazuje směrem k východu ze sálu prostorová instalace, ohraničená vetknutými skly a vznášejícím se podhledem s audiovizuální datovou projekcí. Expozice je ukončena předsazeným portálem, navazujícím ve výtvarném provedení na vstupní část.

Předpokládáme, že dva výše zmíněné sály obsáhnou hlavní část instalace, že zde bude umístěna většina exponátů. Oproti tomu Modrý sál je zamýšlen především jako prostor pro audiovizuální program, který se váže k tématu výstavy, a pro doprovodné akce. Podobně jako v případě Schodišťové chodby zde předpokládáme pouze omezenou instalaci - ovšem v závislosti na reálném konečném počtu exponátů.